Sokolov je poprvé připomínám v roce 1279 jako majetek hornfranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938 - 1945 patřilo město vždy k Čechám: jeho němeční obyvatelé spadali nářečím a folklórem do jazykové oblasti Chebska - takzvaného Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolovského panství. V letech 1435 - 1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé državy. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a r. 1622 ho získali Kosticové, kterým patřilo město a panství do r. 1850 a zámek do r. 1945.
Za nejvyššího českého kancléře Jana Hartvika Nostice (1610 - 1638) byl Sokolov ve 2. pol. 17. stol. přestavěn. Na tzv. Novém městě vznikl klášter kapucínů s rodinnou hrobkou Nosticů a v tzv. Starém městě dostaly základy dnešní podoby arciděkanský kostel sv. Jakuba Většího a zámek. Mariánský sloup na Starém náměstí je dílem sochaře Viléma Felsera z Chebu z r. 1701. Kašna z počátku 18. století je zdobena úponky chmelu a nese starší sochu sokolníka Šebestiána Wastla, který měl podle pověsti založit Sokolov. Chmelové úponky jsou připomínkou na doby pěstování velmi kvalitního chmele na Sokolovsku. Vzhled Sokolova výrazně ovlivnily ničivé požáry z let 1873 a 1874 a asanace a výstavba po r. 1945.
Moderní i klasická svatební oznámení.
Průkazové fotografie v Chebu na počkání
Katalog turistických razítek nejen z ČR
Informace o památkách, přehled kultury, regionální katalog firem
Tiskové služby pod jednou střechou.